Proč (ne)slavím Valentýn

Jasně, my holky chceme důkaz toho, že jsme milované nejlépe každý den. Takže když jsem ještě byla single, pohled na všechny ty slečny, které kráčely kolem mě po ulici a držely valentýnskou růži s vítězným úsměvem mě trochu naštval

Tenhle článek je ještě teplý. Nejdřív jsem si myslela, že už ho na “svátek zamilovaných” nestihnu, ale jelikož zatím ještě píšu jen v češtině a čtou to převážně Češi, tak mám desetihodinový náskok.

Valentýn je zvláštní svátek. Nějak si nedokážu představit, že bych měla v roce jeden den na oslavení toho, že jsem zamilovaná. Hodně mých známých dodá, že takový svátek slaví, ale jen na prvního máje. “Přece nebudeme slavit nějakou americkou blbost”. Podle mě to ani tak není o původu svátku, ale o myšlence toho, že slavíme jeden den v roce lásku. Ta se přeci slaví každý den. Takže já jsem na protest šla na rande den předem, protože to prostě ještě Valentýn není. Jen tak.

Jasně, my holky chceme důkaz toho, že jsme milované nejlépe každý den. Takže když jsem ještě byla single, pohled na všechny ty slečny, které kráčely kolem mě po ulici a držely valentýnskou růži s vítězným úsměvem mě trochu naštval. To se mi na Valentýna blbě namlouvalo, že ta kytka třeba vůbec není na důkaz velké světové lásky. Třeba ji jen nese mamince k svátku. Následovalo mrknutí do diáře… Albert… sakra. Tak, že by taťkovi? Vnitřně jsem se ušklíbla a do Facebooku v mobilu začala vyťukávat události, jako je třeba “anti-valentýnská párty v Praze”. Mimochodem, nikdy jsem stejně na žádnou takovou blbost nešla a skončila doma se sušenkama v posteli.

No a teď jsem už druhý Valentýn zadaná a po žádné kytce k němu netoužím. Nelíbí se mi ta představa, kdy jde muž do květinářství a řekne “jednu růži, zase je ten Valentýn, tak jí musím koupit kytku, aby nebyla naštvaná, že jsem na to zapomněl”. To si asi řekl ten týpek, který teď opravdu vyšel z australského květinářství s pugétem, odplivl si a nastoupil do auta. Zapomenout na takový svátek je podle mě v pořádku, ale zapomínat jen tak přes rok jeden na druhého je průšvih. Na rande chodím skoro každý týden, výročí vztahu jsou ta velká výjimečná rande pro každý vztah.

Nemám ráda kytky z povinnosti, jen proto, že se to k nějaké události společensky očekává. Takže Valentýne, jsi u mě vítán každý den, ne jen proto, že jsi v kalendáři ?

Autor: Kateřina Morávková | středa 14.2.2018 14:43 | karma článku: 17,97 | přečteno: 802x
  • Další články autora
  • Počet článků 0
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 0x
 

 

Seznam rubrik